Radek Dzik: "Dopředu stanovené cíle nemám."

Radek Dzik patří k čistokrevným hokejbalistům, kterých je v našem sportu stále víc a víc. I to je za třicet let existence hokejbalu v Česku výrazný posun. Obránce, jenž na svém dresu nejraději nosí číslo čtyři tak, jako legendární Boby Orr, na sobě pečlivě pracuje a čeká na příležitost prosadit se v "A" týmu. Sám si však uvědomuje, jak kvalitní soutěží je mužská extraliga. V rozhovoru s Marianem Švecem odpovídá i na oblíbenou otázku autora: "Jak ses dostal k hokejbalu."

Jak dlouho se věnuješ hokejbalu? Jak ses k němu dostal?

Hřiště jsem měl kousek od domova a chodil jsem se dívat na zápasy. Tak si jen tak "střílet" - jestli by se to tak dalo nazvat. Pak jsem potkal pana Palu a už to bylo. Jak dlouho to je, už sám upřímně nevím, ale začínal jsem u mladších žáků. V přípravce jsem nikdy nebyl. 

Jaké jsou Tvé další koníčky? Věnoval ses i jinému sportu?

Nevěnoval jsem se jinému sportu, nebyl jsem sportovně nadaný. Mezi další koníčky patří rozhodně NHL. Pokud mám čas, rád se podívám na zápas Bostonu. Jinak taky rekreačně fotbal, cyklistika, turistika.

Vloni jsi odmaturoval. Pokračuješ ve studiu?

Ne, nepokračuju.

Je pro Tebe lákavá představa živit se hokejbalem?

Zatím sám nevím čím bych se vlastně chtěl živit, ale asi všichni z nás by za to byli rádi. Zatím to ale není možné. 

Jsi velkým fanouškem Bostonu Bruins, kdo je tvým nejoblíbenějším hráčem? 

Torey Krug.

Máš v kádru spoluhráče, se kterým si vyloženě rozumíš?

Asi nejvíc jsem si z hráčů rozuměl s Lukášem Mayerem, který už nehraje.

Párkrát ses ukázal i v sestavě "A" týmu. Jak ses v mužské extralize cítil?

Moc jsem toho v áčku neodehrál. Extraliga je velmi kvalitní soutěž a výkonnostně hodně náročná. Neřekl bych, že jsem se v extralize prosadil.

Při zápasech béčka Tě z tribun často podporuje otec. Jaký má vztah k hokejbalu?

Táta na zápasy chodí, ale hokejbal nikdy nehrál. Určitý vztah si samozřejmě k tomuto sportu za ty roky vybudoval. Jak velký, to není otázka na mě.

Jistě máš nějakou hokejbalovou vzpomínku, která Ti v hlavě zůstane napořád. Prozradíš nám jí?

Asi to bude domácí zápas playoff extraligy dorostu s Pískem. Nikdy jsem před tolika lidmi nehrál. 

Čeho bys v hokejbalu chtěl ještě dosáhnout?

Nemám nijak stanovené cíle dopředu, chci hrát tak dlouho, dokud se sportem budu bavit.