LUKÁŠ SMOLKA: "Hrajeme technicky. Plast nám vyhovuje"


Autor: M.Švec | Foto: V. Woznicová

Lukáš Smolka je jedna z hlavních postav A-týmu. V dresu HbK odchytal Lukáš již desítky zápasů. Do Karviné přitom přišel z Třince. Hokejbalu se věnuje od třinácti let a asi jako každého z nás jej tento sport pohltil na dvorku před domem. Na svém kontě má start v nejvyšší české i slovenské soutěži.

 

Lukáši řekni nám, kdo tě k tomu přivedl?
"Bylo mi třináct, když jsem začínal. Vlastně jsem začal i se svými bratry. Začal jsem jako útočník a můj mladší brácha chytal. Náš otec pak přišel z nápadem, že by mohl založit hokejbalový tým a to se stalo. Založil ho v roce 1995 pod názvem Stars Třinec. Když jsme to začali hrávat, tak jsme si s bráchou vyměnili pozice a já jsem začal chytat v bráně. Sice to nebyl žádný zázrak, ale říkal jsem si gólman (smích). Na tyto začátky radí vzpomínáme."

 

Máš svého oblíbeného brankáře? Nechci říct přímo vzor...
"Svého favorita právě teď nemám.  Líbí se mi ale jak chytá Šimon Hrubec."

 

Jak hodnotíš probíhající sezonu? Doufáš v postupy?
"Sezóna je rozjeta, myslím, slušně. Manšaft šlape docela dobře.  Bohužel nás hokejbal neživí a každý to děláme jako koníček.  Tomu odpovídá přístup. A o postupu do extraligy? To je ještě dlouhá cesta..."

 

Dovolíš si zhodnotit práci hlavního trenéra Lumíra Rosůlka?
"Je to záludna otázka (smích). Myslím, že je to člověk na svém místě. Mám rád lidi, kteří mluví na rovinu a jsou féroví k druhému.  Lumír takový je. Po zápase se mi nebojí říct v čem jsem byl horší a v čem lepší.  Cením si ho."

 

Sleduješ karvinskou mládež v tomto roce? Klub značně rozšířil základnu.
"Základna v Karviné je na velké úrovní. Vůbec netuším, jak se tohle lidem, kteří se této oblasti v klubu věnují, povést. Opravdu je obdivuji. Myslím si, že velkou zásluhu má Vojtěch Novotný, který nábory řídí."

 

V Karviné jsou historický známá hlavně jména Pala a Zachar. Jak vnímáš jejich práci?
" Myslím, že ti co se o hokejbal aspoň trošku zajímají, tak tyto dva jména jistě znají. S Péťou Zacharem jsem ještě hrával. Do dnes ho vidím, jaký to byl hráč. Vážně si vážím, co všechno pro hokejbal v Karviné dělají. Cena, ať je jakákoliv, je za jejich práci málo."

 

Jsi spokojen s plastovým povrchem v Karviné?
"Je to všechno výrazně rychlejší. Dokonce jsem ve svém věku musel změnit styl (smích). Máme hodně technické mužstvo a myslím si, že plast nám náramně vyhovuje."

_____________________________________________________________________________________________________________________________

MARTIN PALA ml.: "Jsem pyšný na svého otce"


Autor: M.Švec | Foto: V.Woznicová

Martin Pala ml. patří mezi hlavní postavy karvinského "A" týmu.  Hokejbalu se věnuje již sedmnáct let. V letošním roce přitom oslaví teprve jednadvacáté narozeniny.  Svojí hokejovou kariéru, kterou hokejbal po většinu života prokládal, vyvrcholila ziskem titulu juniorského mistra ČR s třineckými Oceláři. Tohoto pohodového a nekonfliktního hráče můžete na karvinském hokejbalovém kolbišti vidět v dresu s číslem 46. Milovník dobrých steaků a Coca-coly v současné době studuje v Praze, kde trénuje s extraligovým Kert Parkem.

 

Martine, hokejbalu se věnuješ prakticky od 3 let. Je už to tedy 17 let co držíš hokejku v ruce, běháš po betonovém povrchu za oranžovým míčkem. Už 17 let  nosíš chrániče a přilbu. Řekni nám, jak se cítíš, když si vzpomeneš na to co už jsi všechno prožil a hlavně co jsi už odehrál?
"S klukama jsme toho prožili strašně hodně a rád na všechno vzpomínám, ale necítím se nijak zvlášť, je mi teprve 20, tudíž doufám,  že  toho mám ještě dost před sebou. "

 

Myslím, že není třeba ptát se, jak ses dostal k hokejbalu. Karvinský klub je už od svého založeni spojený se jménem Pala. Zakladatel karvinského hokejbalu je totiž tvůj otec. Jsi na otce pyšný? Dokázal by sis představit, že jsi v jeho kůži?
"Jsem pyšný na svého otce čím dál tím víc, jelikož vidím, jak se snaží vést klub kupředu. Ale vůbec mu tuhle roli nezávidím. Neznám nikoho, kdo by dokázal přijít ze své dvanácti hodinové směny, jít na hřiště a trénovat nebo vyřizovat různé věci a potřeby klubu. Upřímně si to nedokážu představit. V jeho kůži bych nevydržel ani týden. Proto ho tak moc obdivuju."

 

Tvá starší sestra Tereza se rovněž věnuje hokejbalu. Také přinesla do klubu řadu pohárů a ocenění. Jak spolu vycházíte?
"Momentálně spolu studujeme v Praze, tak spolu vycházet musíme. Je třeba  ale říct, že jako sourozenecká dvojice si rozumíme skvěle. Je moje neskutečně velká podpora. A to za jakékoliv situace. Nikdy bych jí za nikoho nevyměnil!!!"

 

Máš nějaký vzor?
"Mým vzorem je David Krejčí, je to typ hráče, kterým bych jednou chtěl být."

 

S kterým hráčem z kádru "A"týmu se ti hraje nejlépe?
"S každým, se kterým si nahrajeme a dokážeme se bavit hrou."

 

Věnuješ se ještě lednímu hokeji ?
"Momentálně hraji univerzitní hokej za ČVUT Praha."

 

Předpokládáme, že tvým nejlepším kamarádem je David Pastrňák. Řekni nám jaký máš pocit, když se vidíš s Davidem osobně. Co to pro tebe znamená?
"Úplně normální. Tak jako, když vy potkáte svého nejlepšího kámoše. S Davidem jsme toho hrozně moc prožili. Pro mě to znamená jen to, že si "Pasta" plní své sny a zároveň plní ty mé."

 

Co by jsi chtěl změnit v Karvinským hokejbalovém klubu?
"Povrch ale vím, že je to hodně finančně náročné."

 

Máš ve své kariéře situace, které jsou pro tebe mimořádně negativní či naopak pozitivní?
"Negativní házím okamžitě za hlavu, tudíž žádné negativní vzpomínky nemám. Dobré jsou určitě ty, když se vám podaří něco s týmem vyhrát nebo postoupit do vyšší ligy. Ale stejně nejhezčí vzpomínka je když si přehrajete všechny momenty a řeknete si co jste dokázali a kam jste se podívali. To je na tom sportu to nejkrásnější. Pro tohle se to dělá."

 

Chtěl bys něco vzkázat svému kádru nebo někomu jinému?
"Tímhle vzkazem bych chtěl hlavně poděkovat všem, kdo mi drželi palce a podporovali mě. Jednoznačně tedy mojí rodině, bez které bych nic nedokázal. Patří jim obrovský dík za všechno."

__________________________________________________________________________________________________________________________

DANIEL VAŠEK: "Rituály nepotřebuji. Věřím sám sobě." 

Autor: M.Švec | Foto: V.Woznicová
 
Daniel Vašek patří mezi nejdéle působící muže v Karvinském hokejbalovém klubu. Svou pílí a přístupem k tomuto sportu mohl jít mnoho let příkladem zejména mladým nadějím HbK. Za své výkony si v minulosti vysloužil také nominaci do širšího kádru reprezentace ČR, ale vždy dal přednost plnění klubových povinností na úkor reprezentačních kempů. Když v roce 2013 neodcestoval na camp, který termínově kolidoval s baráží o extraligu, další pozvánky se již nedočkal. Stalo se tak i přes to, že měl na udržení extraligové příslušnosti v Karviné lví podíl. Karviná se však několik let výsledkově trápí. Loňskému triumfu v první lize předcházelo několik sezón u dna extraligové tabulky. Letos tomu není jinak a tak i srdcaři jako je Daniel docházi dech. V rozhovoru plném frustrace a ironie nám dal nahlédnout nejen do toho, co se teď odehrává v jeho hlavě.
 

Danku, součástí HbK Karviná jsi už řadu let. Jak jsi se k hokejbalu dostal?
"Už jsem vlastně takový inventář HbK, takže si ani nepamatuju jak sem se k němu dostal. Asi někde od baráku, kde sem byl nejlepší."

 

 Jak hodnotíš letošní působení "A"týmu v nejvyšší soutěži?
"Katastrofa a frustrace."

 

 Co si myslíš o složení současného týmu? V čem si myslíš, že je jeho největší síla?
"Složení je stejné jako loni, takže v pohodě. Největší síla? Když se dokážeme semknout. No a když to nedokážeme, tak jsem největší silou já!"

 

 Po odchodu Martina Klepáče tvoříš brankářskou trojici s Lukášem Smolkou a Honzou Tabaškem, kteří jsou v Karviné na hostováni. Jaký spolu máte vztah?
"Teď chcete slyšet, že je nesnáším a že jsou to rivalové? Tak jo. Je to tak! Ne, dělám si srandu. Jsou to kamarádi, problém s nimi nemám. Oba je znám delší dobu."

 

 Jaký je tvůj největší hokejbalový úspěch?
"Momentálně každý gól co dáme. Celkově pak každé vítězství samozřejmě. Pokud neuspěje tým, tak se úspěchy nepočítají."

 

 Jaké je tvé největší hokejbalové zklamání?              
"Každý gól a prohra."

 

 Vzpomeneš si na tvou nejúspěšnější sezónu? Která to byla a proč?
"Úspěšné byly všechny, ve kterých jsme se zachránili v extralize, všechny, ve kterých jsem dokázal tým zachránit já."

 

 Proti kterému soupeři chytáš nejraději a naopak, který tým patří mezi tvé vyloženě neoblíbené?
"Nejraději proti všem, které porazím. Neoblíbený, každý co nás porazí."

 

 Spousta brankářů má řadu rituálů, někteří se dokonce liší drobnostmi ve výstroji. Říkalo se, že Dominik Hašem zamlada chytal s rozepnutou lapačkou. Máš také něco charakteristicky svého?
"Rituály nepotřebuji. Věřím sám sobě. Jediný můj rituál je soustředit sám na sebe."

 

 V rámci výškového průměru patříš v lize k těm menším gólmanům. Dělala ti někdy tvá výška v brance problémy?
"Nikdy mi problém nedělala, snažil jsem se to dohnat pohybem."

 

 Vede si Daniel Vašek svůj osobní archiv statistik?
"Jistě že ano. Před třemi lety průměr 92,25% ... na tréninku ;-) Ale teď vážně....Statistiky jsou jen prohry a výhry týmu, nic jiného mě nezajímá, v tomhle sportu jednotlivec nevyhrává."

 

 Jak vnímáš svoji hokejbalovou kariéru? Kam by jsi se ještě toužil posunout?                 
"Podle toho co letos vidím před sebou, posunu se asi do útoku. Jinak bych ale slovo "kariéra" vůbec nepoužíval. Asi bych to popsal jako snažení se o hokejbal. A posouzení musíte žádat jinde. Ještě mě ale napadá...Když byla řeč o tom posunu, reálně bych se teď chtěl posunout do stavu zdravotně v pořádku. Obzvlášť  po posledním utkání."

 

 OTÁZKA ŠEFREDAKTORA: Dano, jaké postavení měl hokejbal ve tvém životě v době, kdy jsi nastupoval za mládežnické týmy a jakou roli má dnes?
"Dříve celý život, teď půlka. Druhá půlka jsou peníze."

 

(Daniel si při utkání se Sudoměřicemi nepříjemně poranil rameno. Stalo se tak ve druhé sérii samostatných nájezdů. Mimo hru bude minimálně do 5.dubna.) - pozn.redakce

 

JAN ROSŮLEK: "Respektovat mého bratra není vůbec těžké"


Autor: V.Novotný | Foto: V.Novotný
 

Bratři Rosůlkové jsou s karvinským hokjebalem spjati již dlouhou dobu. Starší z této dvojce, Honza, je jednou z nejkontroverznějších postav současného kádru. V mládí bouřlivák s pověstným smyslem pro humor, který se několikrát ukázal i v dresu Třince, spojil svůj život také s ledním hokejem. Ačkoliv na asfaltovém hřišti vždy patřil k oporám týmu, v dresu Karviné kupodivu nikdy neochutnal hokejbalové play-off. Po dlouhé pauze přijal výzvu svého bratra a pod jeho křídly nyní opět vypomáhá prvnímu týmu HbK k návratu do elitní české soutěže. 

 

Jak hodnotíš podzimní část soutěže?
"Podzimní část nebyla špatná, ale řekl bych, že máme na mnohem víc. Chtělo by to tu pohodu z kabiny přenést na hřiště."

Jak by sis představoval účelný rozvoj hokejbalu v Karviné?
"Hokejbal v Karviné není bohužel sport číslo jedna. Kdyby se hrál v hale nebo pod střechou, tak by určitě nalákal mnohem více lidí. Hraje se za všech venkovních podmínek a to spoustu lidí odradí. Nebojím se říct, že by se mělo uvažovat o zrušení karvinského hokeje, který stejně stojí za starou bačkoru, a přesunout se na zimák do haly."


Tvůj vzkaz mladým hokejbalistům?
"Vzkaz mladíkům je jednoduchý: Chlapci a děvčata uspokojte se jen s tím nejlepším výsledkem."

 

Tvé působení v karvinském klubu se dá počítat na etapy. Nejčastěji tě hokejbaloví  fanoušci mohli vidět v dresu konkurenčního Třince. Dokážeš oba kluby porovnat? Kde pro tebe byly lepší podmínky?

"V Karviné i v Třinci jsou podmínky  stejné. Za mého působení v Třinci zde byla super parta a dobří hráči. To bylo vidět i na výsledcích. Zahrál jsem si dokonce i play-off což se mi v Karviné, pokud si dobře vzpomínám, nepovedlo. Je to ale dávno. Byl jsem mladší a hlavně o pár kilo lehčí."


"A"tým nyní vede tvůj mladší bratr. Je těžké mladšího sourozence respektovat ve vztahu hráč/trenér?
"Respektovat mého mladšího bratra není vůbec těžké. To, že je mladší, neznamená, že nemá nějakou tu zkušenost z hokeje, který hraje cely život. K hokejbalu jsem se vrátil kvůli němu. Po krátkém rozhovoru s ním, kdy mi řekl jaké má plány s karvinským "A"týmem, jsem ani chvilku neváhal. Řekl bych, že se to vše bráchovi zatím daří. Takže doufám, že to bude pokračovat a tým bude šlapat dál."



Čím jsi plnil svůj volný čas v době, kdy ses hokejbalu nevěnoval?
"Svůj volný čas jsem trávil prací, která byla také příčinou toho, proč jsem s hokejbalem skončil. Co se týče mé docházky, ani teď to není úplně ono, ale snažím se skloubit práci, rodinu a sport jak to jen jde."

 

OTÁZKA OD LUKÁŠE ZAREMBY: Jaké to je po tákové pauze opět hrát hokejbal?
"Začít zase hrát po takové době není zase takový problém. Hokejbal se moc nezměnil a první liga mi vyhovuje. Já totiž umím jen jednu kličku a tu mi naštěstí soupeř pořád žere. Dokud budu moci, tým mě bude brát a trenér (BOŽA) bude mít o mé služby zájem, tak budu rád součásti této povedené PARTY."

 

_______________________________________________________________________________________________________________________________
 

LUKÁŠ ZAREMBA: "Extraliga je rychlejší a techničtější"

Autor: V.Novotný | Foto: V.Woznicová

V dresu Karviné se vedle bývalých hokejistů prohání i několik hráčů, jenž se lednímu hokeji nikdy nevěnovali. Jejich srdce totiž o počátku sportovní kariéry patří právě hokejbalu. Lukáš Zaremba je jedním z nich. Houževnatý bek s charakteristickou slovní zásobou v kabině sice působí suverénně, do základní sestavy prvního mužstva Karviné se však propracoval díky své obdivuhodné píli a vytrvalosti. Na hřišti pak těží z fyzického fondu, jenž je nezbytný pro jeho povolání. Stejně jako pár dalších spoluhráčů se totiž živí poctivou havířinou, která má v regionu bohatou tradici.
 

Jak hodnotíš podzimní část soutěže?
"Před sezónou byl dán cíl, umístit se do čtvrtého místa. To se povedlo. Na jaro v play-off se ukáže, jaký jsme tým."

Jak by sis představoval účelný rozvoj hokejbalu v Karviné?
"Budu se opakovat, ale hokejbalová hala nebo plastový povrch by tomu mohl pomoct. Bylo by dobré zapojit do toho více lidí, jeden člověk na to nestačí. Škoda, že tady není více lidí jako p.Pala."

Tvůj vzkaz mladým hokejbalistům?
"Ať si uvědomí, že to dělají pro sebe, mají z toho sportu radost a ať se nebojí nechat si poradit od zkušenějších hráčů."

Patříš k pár čistokrevným hokejbalistů. Nikdy ses nevěnoval hokeji. Pro které aspekty by jsi hokejbal doporučil potenciálním zájemcům o tento sport?
"Doporučil bych to lidem, kteří neumí bruslit. Tak jako já (smích). A nebo těm co skončili s hokejem a chtějí se věnovat podobnému sportu."

Máš poměrně těžkou fyzickou práci. Podepsalo se tvé zaměstnání na přístupu k hokejbalu?
"Ano, ale zvládám to. Mám méně času na hokejbal, ale snažím se, abych chodil pravidelně."
 

Říká se, že mezi extraligou a první ligou je výkonnostně poměrně velký rozdíl. Dokážeš porovnat tyto dvě soutěže?
"Nechci snižovat výkonnost první ligy, ale je to obrovský skok. Extraliga je rychlejší a techničtější."

 
OTÁZKA OD HONZY DIVIŠE: Jak jsi léčil svá zranění přes zimní pauzu a budeš úplně fit na jarní část?
"Mám problém s kolenem. Snažil jsem ho šetřit, ale bohužel je to při mém zaměstnání složité. Úplně fit nebudu, ale dám do toho všechno."
 
_______________________________________________________________________________________________________________________________
 

JAN DIVIŠ: "Pořád je na čem pracovat."

 
Jan Diviš patři k těm novějším tvářím v dresu Karviné. Produktivní útočník je týmu přínosem každou vteřinou strávenou na hřišti. Aktivní forvard čerpá především z hokejové průpravy, kterou získal působením v dresu regionálních mužstev. Ačkoliv se hokeji již nevěnuje, svojí kariéru ukončil v Havířově, kde se zkoušel prosadit do prvoligového áčka. Dnes vypomáhá HbK k cestě za návratem do extraligy. Do rozhovoru byl nominován Martinem Vaškem, se kterým jsou velcí kamarádi nejen na hřišti, ale také mimo něj.
 

Jak hodnotíš podzimní část soutěže? 

"Připojil jsem se k týmu trochu později a myslím, že rozehrané to bylo solidně. Je trochu škody posledních zápasů, kdy výkony neodpovídali tomu, co by jsme chtěli hrát. Pořád je na čem pracovat."


Jak by sis představoval účelný rozvoj hokejbalu v Karviné? 

"Jak už psali kluci přede mnou, plastový povrch v hale a zázemí podporované sponzorem by byla skvělá motivace. To je snad největší možný krok kupředu. Je třeba dělat i malé krůčky, jako tomu bylo doteď."


Tvůj vzkaz mladým hokejbalistům? 

"Vždycky chtít ze sebe dostat to nejlepší, ale vždycky to dělat pro zábavu. Ať už na hříšti nebo v kabině."


Co se týká tvé hokejové kariéry, dostal jsi do vínku značný talent a měl jsi jednu dobu poměrně slušně našlápnuto, prosadit se ve vrcholovém hokeji. Proč jsi se rozhodl, nevěnovat se tomuto sportu dále? 

"S tím talentem bych to rozhodně nepřeháněl. Je pravda, že jsem se dostal možnost nahlédnout do mužského profesionálního hokeje. Ale neprosadil jsem se. Proto jsem dal přednost studiu."

V řadách Karviné působíš jako taková "tichá voda". Tvá přítomnost na hřišti však často vede k situacím, které rozhodují zápasy. Vnímáš svojí pozici v týmu jako klíčovou? 

"Nemyslím si, že jsem klíčový hráč. Je pravda, že jako většině mi vyhovuje pobyt na hřišti. Čím víc prostoru dostávám, tím se mi hraje lépe, takže jsem rád za každé střídání."

Fanoušci toho o tobě moc nevědí. Co vlastně dělá Honza Diviš mimo hokejbalové hřiště?

"Momentálně se věnuji studiu, protože jsem ve třetím roku vysoké školy. O víkendu pracuji jako barman, takže moc volného času nemám."


OTÁZKA OD MARTINA VAŠKA: Jaká je změna oproti hokejového života, který jsi žil od dětství od toho současného čistě hokejbalového?

"Časově je to méně náročný sport. Tréninky nejsou tak frekventované, což je na druhu stranu někdy nevýhoda. Je to jiný sport s jiným pohybem těla. Společné tyto dva sporty mají pouze to, že v rukou držíte hůl a hraje se na góly."
 
_________________________________________________________________________________________________________________________________
 

MARTIN VAŠEK: "Hokejbal byl vždy na vrcholu mých priorit"


 

Když se řekne "odchovanec", v Karviné se každému ve vedení klubu vybaví jméno Martin Vašek. Již od nejmenšího žáčka se tento talent prohání mezi hokejbalovými mantinely v dresu Severomoravanů. V juniorech patřil do základů reprezentačního celku ČR a nyní působí v zadních řadách Karviné jako dravý, ofenzivní vítr. "Zuli", jak se mu v týmu přezdívá, má na poli amatérského sportu velmi slibně našlápnutou kariéru. Bude jistě zajímavé sledovat, kam se tento borec, nejmladší ze tří bratrů, jenž si zvolili hokejbal jako součást svých životů, dotáhne.

 

Jak hodnotíš podzimní část soutěže?

"Pozitiv pro podzimní část soutěže je mnoho, zapracování mladých hráčů do týmu, zkušenost starších hráčů, kteří se vrátili, týmová pohoda. Tak nějak se tady buduje tým, který má na větší cíle než je první liga. Negativ není zase tolik, určitě je škoda ztracených bodů z domácích zápasů, ale to vylepšíme v jarní části. Taky bychom mohli dávat více branek, ale zase na druhou stranu jich moc nedostáváme."


Jak by sis představoval účelný rozvoj hokejbalu v Karviné?

"Na rozvoj potřebujete peníze a na peníze sponzory, kterých tady moc není, ale ti lidé co se o nás starají, se je snaží získat a to ve svém volném čase za což jim patří velké uznání. Možná by to chtělo venkovní plácek na náměstí a seznámit a oslovit tím více lidí. Taky plastový povrch by byl obrovský posun vpřed."


Tvůj vzkaz mladým hokejbalistům?

"Ať si užívají každou chvíli na hřišti i mimo něj, ať na sobě pracují a zlepšují, jak to jen jde, protože na vzpomínky, třeba se lvíčkem na prsou, budou vzpomínat do konce života."


Studuješ a pracuješ, jsi poměrně vytížený, s týmem jsi neabsolvoval všechny zápasy, přes to jsi se letos párkrát objevil také v dresu extraligového Třince. Jaké postavení má hokejbal ve tvém současném životě?

"Hokejbal byl vždy na vrcholu mých priorit, teď jsem ho jen posunul za školu. V práci si to určuji sám, jak chodím, takže jsem si to nastavil tak abych stíhal jak školu a tréninky přes týden tak zápasy v extralize a první lize přes víkend."

Co ty a reprezentace? V juniorských letech jsi byl stabilní součástí týmu, v seniorské reprezentaci jsi se však objevil spíše sporadicky.

"Juniorská léta, už jsou za mnou a seniorská reprezentace je úplně něco jiného a s těmi výkony co předvádím, si na žádnou nominaci nemůžu ani myslet.  Budu se muset více snažit a pracovat na sobě a možná se zase nějaká ta nominace objeví."


Bratrská rivalita, či spolupráce? S Dankem spolu nastupujete v jednom mužstvu už léta, jaké je to mít v týmu bratra? Doslova a do písmene.

"Z mého pohledu si myslím, že u nás ta rivalita nějaká není, možná když brácha zrovna fantasticky zachytá, tak se chci taky nějak předvést, ale to je asi tak všechno. Možná, kdyby hrál v poli tak by to bylo asi něco jiného. Spolupráce to už je horší, možná mi brácha nějaké ty chyby dává sežrat více než ostatním , ale to i já jemu. Každopádně s tím jak dlouho už jsme společně na hřišti, vím, co od něj mám čekat." (smích)
 


OTÁZKA ADAMA PILCHA: Je pravda že pokaždé co zakládáš útok nebo chceš zaútočit na soupeřovu bránu tak skončíš v rohu?

"Tuhle otázku jsem od Adama čekal (smích). Pokaždé zase ne, ale stává se to často. Nevím čím to je, že se tam vždycky objevím. Tohle se taky pokusím nějak odbourat a budu se více tlačit do branky než do rohů." (smích)

 

________________________________________________________________________________________________________________________________

 

ADAM PILCH: "Vyhráváme a prohráváme jako tým"

 
Téměř vždy usměvavý Adam Pilch se v dresu karvinského "A" týmu pravidelně objevuje již pátým rokem. V juniorských letech válel v útoku, dnes však jistí zadní řady Severomoravanů. S postavou keňského maratonce sice nevyniká výrazně tvrdou hrou v brankovišti a u mantinelů, patří však k nejkreativnějším hráčům v týmu. Svým čtením hry a dokonalým načasováním přihrávek, je právem považován za jeden ze základům karvinské obrany.
 
Jak hodnotíš podzimní část soutěže?
"Začátek nebyl jednoduchý. Na zápas jezdilo 10 lidí a až pak po pár výhrách se tým zkompletoval na nynější  3 lajny. Jinak čtvrté, resp. třetí místo je, si myslím, v klidu. Škoda dvou posledních zápasů doma, ale aspoň víme, na čem zapracovat do Jara. Jako pozitivum hodnotím pohodu, která panuje v šatně. Co hraji za A-tým, tak jsem takovou nezažil. Negativem je pak pro mě přístup některých hráčů k zápasům, ale to si musí přebrat v hlavě oni.'

Jak by sis představoval účelný rozvoj hokejbalu v Karviné?
"Myslím si, že by to chtělo chodit po školách a oslovovat děti, zda by si nechtěli zkusit přijít zatrénovat, nebo se jen podívat na trénink. Vybavuji si různé akce, které se konají v parku nebo na náměstí...stačí vzít branku, hokejku, míček a udělat pár letáčků. Co si pamatuji, u nás na základce, v 1.-2. třídě chodili a lákali nás na různé kroužky a sporty. Samozřejmě je to ale o čase, penězích a lidech."

 
Tvůj vzkaz mladým hokejbalistům?
"Hlavně to hrajte pro radost a potěšení :) Samozřejmě, pokud to chcete dotáhnout dál, jen trénink nestačí. Musíte tomu dát i něco navíc doma ve volném čase."

 

Jak se zpětně díváš na sestup Karviné do nižší soutěže?
"Mrzí mě to, ale s rukou na srdci... 4x za sebou v baráži...Sami jsme si o to říkali. Začátek jsme přitom vždycky měli dobrý, ale po zimní pauze - hrůza!! Přitom k vyhnutí se baráži nám stačilo získat vždy 1-2 body navíc. Rozhodnul ovšem přístup, individuální chyby a počet jaký nás chodil na zápasy."

 
K mužstvu se po letech připojilo pár hráčů "střední generace", kteří v týmu dlouho chyběli. Není zvykem tým "ostaršovat", přes to se to v současnosti a ve vašem případě jeví jako krok správným směrem. Jak celou věc vnímáš ty? Je to pro tým přínosem?
"Myslím si, že je vůbec  neměli vyhazovat, nebo sami neměli před těmi 4 roky končit. Bylo tu ale "vedení " a to chtělo tým omladit a na mladých to stavět, takže jim nic jiného nezbývalo. Po příchodu Rosiho (Lumír  Rosúlek), který je opět oslovil, vrátili tito kluci do hry zkušenosti a klid. Navíc pomohli i Marťasovi (Martin Kurz), který to s námi mladými musel jako "mazák", zvládat sám."

 

O ambicích kolem návratu do extraligy se mluví vcelku jasně. Na podzim jste také předváděli poměrně dobré výsledky, přes to vám týmy ze špičky tabulky dělaly velké problémy. Ze dvou utkání s Opavou pouze dva body, s Hradcem dokonce ani bod. Čím to?
"Samozřejmě, že se chceme vrátit zpátky, ale když se to nepovede, nic se neděje. Myslím si, že základ tady byl vytvořit dobrou partu, která zatím je. Potvrdily to i tyto zápasy, které jsme sice prohráli, ale nikdo se nehádal a nikdo nikomu nic nevyčítal, což je jen dobře a potvrzuje to má slova. Jinak s Opavou venku super vydřená výhra na nájezdy. Doma prohra 2:3, kde rozhodnul dvou až tří minutový výpadek ve druhé části. S Hradcem prohra venku 4:3, první zápas jsme ztratili vedení 1:3, plus moje chyba na konci utkání. Doma, prohra 3:4...Nevyšlo to po individuálních chybách, ale nebudu nikoho jmenovat. Zkrátka vyhráváme a prohráváme jako tým. Ani jeden zápas, který jsme prohráli, nás soupeř nepřehrál."

 
OTÁZKA OD RADIMA PIETRASZE:
Říká se o tobě, že máš jednu z nejtvrdších střel a rád rozdáváš rány. Je to i díky tvým fyzickým dispozicím?

"Tak je pravda, že pár borců se už ke svým rodinám nevrátilo. Hold, je to sport a já ho beru se vší vervou." (smích)
 
 
__________________________________________________________________________________________________________________________________
 

RADIM PIETRASZ: "Na každý trénink a zápas se těším"

 
Radim Pietrasz je dalším z hokejbalistů karvinského "A"týmu, který se hokejbalu v Karviné věnuje již od raných mládežnických let. Patří ke generaci hráčů, kteří pro HbK Karviná vybojovali historicky první žákovský titul Vícemistra ČR. Přes to, že se tento forvard v posledních sezónách střelecky trápí, týmu vše vynahrazuje svou aktivitou při forčekinku a v osobních soubojích. Mimo běžeckých schopností jej charakterizuje tvář porostlá plnovousem  a hůl na pravou stranu.

Jak hodnotíš podzimní část soutěže?
"Zdá se mi, že se tu konečně buduje tým. V šatně i na trénincích je pohoda a tu si berem i do zápasů. Neřveme po sobě při zápasech jak tomu bylo kdysi, ale spíš se snažíme povzbudit. Jen by jsme mohli dávat víc gólů."


Jak by sis představoval účelný rozvoj hokejbalu v Karviné?
" Myslím, že to tu není zas tak špatné, ale stoupající trend v podobě plastových povrchů, by mohl být další krok vpřed."


Tvůj vzkaz mladým hokejbalistům?
" Hrají to pro sebe a pro radost, takže ať si každý zápas užívají..."

 

Hokejbalu se věnuješ od žákovských let. Jakou pozici ve tvém životě hokejbal zaujal? Co pro tebe tento sport znamená?
"Je pro mě koníčkem, který mě naplňuje. Na každý trénink a zápas s klukama se těší. Té srandy, kterou jsme zažili. Nepopsatelné."

Kam ve své kariéře míříš? Čeho by jsi ještě chtěl dosáhnout?
"Samozřejmě vyhrát extraligu, kam doufám, zpátky postoupíme. Jinak by mi stačilo, pravidelně dávat góly." (smích)


Co podle tebe dělá správný tým, týmem?
"Asi jde o to, naučit se prohrávat i vyhrávat. Prostě přijdou zápasy, kdy to nevyjde, ale jde o to, aby se tým semkl a držel při sobě. Je důležité, aby šel do dalšího zápasu s tím, že chce vyhrát."


OTÁZKA OD LUKÁŠE KUBICI:
Radime, myslíš, že se na jaře konečně rozstřílíme?

"Lukáši když nebudu hrát s tebou, tak se určitě rozstřílím."(smích)

 

_______________________________________________________________________________________________________________________________
 

LUKÁŠ KUBICA: "Hrajeme víc jako tým"

 
Lukáš Kubica patří k hráčům, kteří sice nevynikají individuálními výkony, svojí roli v týmu však mají neméně důležitou. Svou prací na hřišti vytváří prostor svým spoluhráčům a perfektně tak zapadá do koncepce mužstva, které v této sezóně předvádělo poměrně slušné výkony. Kubica začínal s hokejbalem téměř před patnácti lety a i přes pauzu, kterou si v kariéře dopřál, se ke své srdeční záležitosti vrátil.
 

Jak hodnotíš podzimní část soutěže?
"Jako pozitivum hodnotím to, že oproti minulým sezónám, hrajeme více jako tým a je to také o lepší partě. Negativně vnímam fakt, že jsme ani jednou nedokázali porazit Hradec."
 

Jak by sis představoval účelný rozvoj hokejbalu v Karviné?
"V poslední době se rozmohlo instalování plastových povrchů, tohle by určitě v rozvoji prospělo. Ale je to o penězích."
 

Tvůj vzkaz mladým hokejbalistům?
"Ať si to užívají. Na léta v mládežnických kategoriích všichni vzpomínáme."


V juniorských letech jsi chvíli vedl tým jako kapitán. V "áčku" jsi pak na křídle sekundoval Martinu Kurzovi. Jakou máš v týmu roli teď?
"Dávat góly, ale to se mi moc nedaří (smích). Tak se snažím odvádět tu "černou práci"."


Do týmu jsi se zařadil před loňskou sezónou. S bratrem jste však patřili k tvářím, které byly s karvinským hokejbalem spjaty od roku 2000. Co jsi o své kariérní pauze dělal?
"Dodělával jsem si VŠ."
 

Na konci loňské sezóny jsi musel na operaci s kýlou, nyní tě je/bylo možné spatřit s nohou v sádře. Nelimituje tě myšlenka na to, že máš poměrně velkou smůlu na zranění, ve výkonu?
"Tento rok mám na zraněni smůlu, ale jinak se mi vážná zraněni vyhýbala. Teď, naposledy jsem si před posledním zápasem natrhl vazy v kotníku. Doufám, že do dalšího roku mám vybrané."


SPECIÁLNÍ OTÁZKA REDAKCE:
V kuloárech se šeptá, že by ses měl v prvním kvartálu nového roku zapojit do práce v redakci webu, co je na tom pravdy?

"Zatím jsem to slyšel jen od vás, takže k tomu nemám co říct (smích)"

 

________________________________________________________________________________________________________________________________

 

LUMÍR ROSŮLEK: "Nepovažuji se za vůdčí osobnost"

 
Ke konci loňské sezóny došlo na lavičce karvinského "A"týmu k nečekané výměně trenérů. Post po Martinu Palovi st. převzal Lumír Rosůlek - mladší s dvojcí bratří, kteří jsou s karvinským hokejbalem spojeni již dlouhá léta. Někteří skalní fanoušci karvinského hokejbalu si mohou Lumíra pamatovat ještě v dresu karvinských Kings Band. Nyní však řídí, jako hrající trenér, 1.tým HbK. Na hřišti jej zaručeně poznáte charakteristicky zastrčeným dresem a tvrdou střelou, která jej vynesla mezi tři nejleší podzimní kanonýry východní skupiny Národní hokejbalové ligy. V rozhovoru nám nastínil nejen svůj vztah k hokejbalu, ale také hokeji, který v jeho životě sehrál velmi významnou roli. 

Jak hodnotíš podzimní část soutěže?
"Vzhledem k tomu, že sezóna začala špatně, bylo nás málo a spousta lidi to chtěla zabalit, tak podzimní část nedopadla nejhůř. Konečně jsme dali do kupy pořádný tým, se kterým se dá pracovat a pomýšlet na horní příčky. Jen mě mrzí těch pár domácích zápasů, které jsme nezvládli a nedotáhli do vítězného konce."

Jak by sis představoval účelný rozvoj hokejbalu v Karviné?
"Co se týče rozvoje hokejbalu, tak mě obecně mrzí, že hokejbal, jako takový, není na vyšší úrovni. Samozřejmě vím, že hokeji se nevyrovná, ale florbalu by mohlo. Asi to bude tím, že se hraje venku. Rozvoj v Karviné není špatný, myslím si, že pan Pala se o to velice dobře stará, ale je na to sám a má trochu svázané ruce vzhledem k financím. Kdyby měl tolik peněz, kolik potřebuje, tak by to vypadalo úplně jinak."

Tvůj vzkaz mladým hokejbalistům?
"Pokud vás ten sport baví, děláte ho z lásky, budete ho dělat na plno a obětujete mu vše, tak vám to vrátí. Třeba si obleknete dres České republiky, stejně tak, jako náš Martin Kurz, Vladimír Luka a další hráči..."

Jak složité pro tebe bylo na konci loňské sezóny převzít mužstvo Karviné? V karvinském dresu jsi se objevoval v minulosti poměrně pravidelně. Nedělalo ti problémy transformovat se z "řadového" hráče na vůdčí osobnost týmu?
"Složité to trochu bylo. Vzhledem k tomu, že někteří hráči nezvládali nové trenérské metody. Nemyslím  tím svojí roli na hřišti, ale nějakou disciplínu a některá pravidla, která tam prostě nefungovala vůbec. Takže svým způsobem není špatné, že Karviná spadla z extraligy až na samé dno a všichni si, doufám, uvědomili, že nejsme žádné hvězdy. Každopádně se nepovažuju se za vůdčí osobnost. Beru to tak, že jsem jenom člověk, který děla tréninky a řídí zápasy."
 

Je známo, že jsi kromě hokejbalu také  úzce spjatý s karvinským hokejovým klubem. Co pro tebe oba sporty v životě znamenají?
"Hokej v Karviné už pro mě skončil. Hokej byl pro mě celý život sport číslo jedna, dělal jsem ho od čtyř let a měl jsem ho moc rád.Samozřejmě že pořád mám, ale hokej je velice náročný na čas a vzhledem k tomu že mám práci, rodinu a moc práce na baráku, vybral jsem si sport číslo dvě, což je hokejbal, který mám taky strašně rád a byla pro mě výzva ty kluky trénovat a pokusit se vrátit se s nimi tam,odkud jsme spadli."

Tvé osobní hokejbalové ambice?
"Moje osobní hokejbalové ambice jsou ty nejvyšší. Chci hrát v Karviné extraligu. Jenom v Karviné! A samozřejmě si zahrát za Národní tým."

Děkuji za interview a závěrem nominuj dalšího hráče k rozhovoru.
"Daniel Folwarczny"

 

 

________________________________________________________________________________________________________________________________